Post Bellum

V pondělí 3. dubna se konalo v Novoměstské radnici vyvrcholení letošního kola projektu Paměti národa, kde výsledky své několikaměsíční práce prezentovaly týmy studentů a žáků z Prahy 2.

V naší škole se letos do zaznamenávání a zpracovávání osudů pamětníků pustily dvě skupiny žáků 8. ročníku pod vedením paní učitelky Michaely Jančové a Jany Müllerové.

Všechny zúčastněné nesmírně obdivuji. Sama jsem kdysi jako studentka natočila několik biografií pamětníků druhé světové války z okolí Tanvaldu a Smržovky a prožila jsem nepočítaně bezesných nocí nad jejich doslovným přepisem (tehdy ještě z magnetofonových pásek), jejich analýzou a zpracováním. Kdo nezažil, těžko odhadne, jaká mravenčí práce se za touto činností skrývá. A někdy je vůbec nejtěžší dotáhnout vše do zdárného konce.

Jak poznamenal moderátor slavnostního večera v Novoměstské radnici, málokdo si z počátku uvědomí, že nejde jen o pořízení rozhovoru se zajímavou osobností v soukromí několika málo zúčastněných.  

Pracovní skupiny žáků se musí potýkat s týmovou prací, řešit třeba i neshody a nakonec vystoupit ze své bezpečné školní zóny a jít s kůží na trh na veřejné prezentaci, jako byla tato v Novoměstské radnici. Oba dva naše týmy se zde ale předvedly v tom nejlepším světle.

Prezentace našich osmáků se viditelně lišily od jiných tím, že byly zdramatizovány, nikoli pouze odvyprávěny. V jednom případě ve stylu: "Babičko, vyprávěj...!" Ve druhém případě žáci zahráli výňatky z pamětníkova života. Bouřlivý potlesk byl důkazem uznání nasazení našich týmů.

Sál radnice byl tento večer zaplněn do posledního místa a jednotlivým prezentacím přihlížela kromě hostů i porota. Ovšem v první řadě - a to doslova - byli na slavnostní večer pozváni i samotní pamětníci. Musím také podtrhnout, že naše studenty přišlo podpořit několik spolužáků z 8. ročníku a troufám si tvrdit, že i tímto byla naše škola v tento podvečer výjimečná. Všem díky!

Zuzana Kychlerová, asistent pedagoga