První dojmy ze střední školy
Střední škola pro mě představuje zcela nový a poměrně velký krok jiným směrem spojený s mnoha odlišnostmi od přístupu, na který jsem byl na Londýnské zvyklý.
Nastoupil jsem na Ekonomické lyceum Heroldovy sady, kde jsem v prvním ročníku školního vzdělávacího programu EVA (Ekonomická vzdělávací alternativa). Program je hodně založen na našich očekáváních a stupni jejich plnění. Nejsme hodnoceni známkou, ale prostřednictvím písmen: V, U, S, Z, N. Písmena reprezentují míru zvládnutí obsahu učiva a předpoklad k maturitě. Sami si tedy můžeme nastavit, jaké máme priority a co chceme mít v jakém levelu. Tento způsob hodnocení se trochu podobá tomu na Londýnské, ale je stručnější. Výsledky se nám objevují v elektronickém systému Bakaláři, což je rychlejší a přehlednější.
Dalším z hlavních rozdílů oproti základní škole je přístup učitelů k žákům. Na základní škole bylo v některých případech normální tykat učitelům, což je na střední škole nepřípustné. Vyučující nám na oplátku vykají. Většinou nás ale oslovují křestním jménem. Například: "Theodore, to snad nemyslíte vážně?!"
Na střední škole se očekává, že budeme pedagogy oslovovat: "Pane profesore/ Paní profesorko", i když ve skutečnosti titul profesora nemají.
Velkým rozdílem je pro mě také začátek hodiny. Na naší škole zvoní, takže víme, že po zvonění lze příchod profesora očekávat, skoro vždy se stane to, že se vyučující dost zpozdí. Jakmile ale učitel - profesor do učebny vstoupí, musíme vstát na pozdrav. Na základní škole byli učitelé rádi, když jsme jim řekli "Dobrý den", ale na naší střední škole je to skutečně důležité. Dokonce už jsme ve třídě letos zažili situaci, kdy jsme zapomněli pozdravit a profesoři si na nás stěžovali. A to bylo nepříjemné.
Velkou změnou je začátek vyučování, které je od 7.30. To může vypadat jako nepatrný rozdíl oproti Londýnské, ale pro spolužáky, kteří dojíždějí vlakem do školy třeba hodinu to znamená, že musí každý den vstávat už před pátou. Na střední škole je běžné, že do ní nechodí studenti z okolí, ale dojíždějí z celé Prahy, dokonce i mimopražští.
Výhoda tohoto brzkého začátku je v tom, že končíme nejpozději ve 13.45. To je způsobeno mimo jiné i tím, že máme jen pětiminutové přestávky. V jednom dni od 7.30 do 13.45 máme 7 vyučovacích hodin, což je také poměrně náročné.
Máme spoustu nových předmětů (ekonomika, komunikujeme písemně a elektronicky…) a mnoho jich nemáme (zeměpis, estetická výchova).
Přístup jednotlivých vyučujících se liší, ale celkově mohu říct, že vyučují s nám jednají na partnerské úrovni a nesnaží se nás uzemňovat, což se na jiných středních školách může dít mnohem častěji.
Závěrem lze říci, že přechod ze základní školy na střední školu přinesl mnoho nových pravidel a očekávání spojených s chováním a komunikací s učiteli. Také řešíme mnoho výzev týkajících se organizování času, samostudia, přípravy na vyučování a ověřování znalostí.
Je to pro mě zajímavý a někdy i náročný proces adaptace na nové prostředí a normy.
Jakub Lažan, bývalý žák Londýnské