ROZHOVOR S PANÍ UČITELKOU LENKOU ROČKOVOU, NOVOU POSILOU UČITELSKÉHO SBORU

R: Dobrý den, paní učitelko Ročková. Ne všichni vás znají, mohla byste se představit a říct nám, co učíte případně v jakých ročnících?"

L.R.: Ve čtvrtém ročníku učím přírodovědné praktikum, v 6., 7., 8. a 9. ročníku, pak ve spolupráci s paní učitelkou Dvořáčkovou učíme tělocvik a Člověk a svět práce, ale můj hlavní obor je Člověk a příroda (ČP).

R: Učíte poprvé nebo už máte zkušenosti z jiných škol?

L.R: Ne, předtím jsem učila na základní škole v Modřanech, učila jsem tak všechno možné, jako například vlastivědu nebo informatiku. Na druhém stupni to byl dějepis a přírodopis.

R: Proč jste se rozhodla přejít na Londýnskou?

L.R: V Modřanech už nebylo místo, abych mohla učit ČP, už ho učil jeden kolega a protože to byla velmi malá škola, jeden učitel stačil. Pro mě je výuka ČP důležitá a hlavně mě bavila, tak jsem se rozhodla, že se to musí změnit a přišla jsem sem.

R: Na Londýnské se dělá hodně věcí jinak, musí být hodně náročné si zvyknout na takový režim. Jak to zvládáte a které změny jsou pozitivní a které negativni?

L.R.: Ta změna je hodně náročná, také kvůli slovnímu hodnocení, ale i to pojetí přístupu k dětem je trochu jiné, myslím si, že je to pro dobrou věc. Mám pocit, že je důležité, abyste vy děti dostaly od učitelů zpětnou vazbu. To, že se tady neznámkuje, může být věc názoru, ale já to hodnotím určitě pozitivně, takhle si žák může uvědomit, že na tématu je potřeba zapracovat.

R: Máte kabinet ve třetím patře, to znamená vyjít 99 schodů minimálně šestkrát za den. Je to pro vás něco netradičního, takhle cvičit během vyučování?

L.R.: Ještě jsem si nezvykla, na druhou stranu je to dobré na kondičku, ale zatím nevím, jestli poběžím Londýnské schody, protože si nejsem jistá, jestli je dokážu vyběhnout najednou.

R: Co vy a školní jídelna. Chutná vám?

L.R.: No, jak jsem už říkala, předešlá škola byla velmi malá a jídelnu jsme tam neměli. Myslím, že ty obědy nejsou špatné a mají skvělou cenu. Vlastně mi do teďka nechutnalo jenom jedno jídlo, a to ovocné knedlíky, protože na sladké moc nejsem.

R: Jak čtenáři jistě vědí, máte červenou barvu vlasů. Proč zrovna červená?

L.R.: Měla jsem různé barvy. Černou, modrou, fialovou, ale když jsem měla zrzavou, tak mi ji lidé začali chválit a nakonec jsem si na ni navykla.

R: Děkujeme moc za rozhovor. Čtenáři se toho o Vás jistě hodně dozvěděli.

Co ještě dodat…

Paní učitelka také ráda fotí, šije, lyžuje a čte. Nová tvář učitelského sboru a host dnešního rozhovoru - Lenka Ročková je zajímavá a zábavná v každém ohledu a jistě bude velkým přínosem pro celou školu.

Myslím, že se k nám připojíte a budete společně s námi přát paní učitelce hodně štěstí a krásně strávený čas na Londýnské!

10.10.23 Zoja Jarošíkova a Emma Němcová